Osobnosti obce

Byl československým politikem, v meziválečném období poslancem Národního shromáždění, dlouholetým obecním zastupitelem a také starostou Velkého Týnce. Aktivně se účastnil akcí v roce 1918 spojených se vznikem republiky. Celý svůj život také působil v mnoha veřejně působících institucích a spolcích. Za svou odbojovou činnost v době okupace byl vězněn. Zemřel nedlouho po ukončení války na následky válečných útrap.

Zvěrolékař, vysokoškolský pedagog, který vystudoval zvěrolékařství ve Vídni, poté pracoval jako vědecký pracovník v Rakousku a praktický zvěrolékař. Roku 1927 byl jmenován řádným profesorem na Vysoké škole veterinární v Brně, kterou v jejích počátcích pomáhal budovat. Zabýval se studiem TBC u zvířat, slintavky, kulhavky. Součástí jeho vědecké práce byly také způsoby léčby, vakcinace a prevence proti těmto chorobám. V meziválečném období objevil virový původ nakažlivé obrny vepřů, nazývanou v odborné literatuře jako Těšínská nebo Kloboukova nemoc. Ve Velkém Týnci byla na jako památku pojmenována ulice, která vznikla během výstavby nových rodinných domů.

Středoškolský profesor, archivář a historik, který po úspěšném studiu na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze působil jako středoškolský pedagog v Jevíčku, Přerově i v Olomouci. Jako vedoucí městského archivu v Olomouci od roku 1924 se významně zasloužil o zpracování a publikaci řady vlastivědných a historických studií, zaměřených především na střední Moravu. Mezi jeho nejznámější díla patří Dějiny města Olomouc a Dějiny Olomoucké univerzity. Věnoval se také různým oblastem historie Velkého Týnce. Bohužel jeho rozsáhlé dílo o dějinách naší obce zůstalo pouze v rukopisné podobě a je uloženo na obecním úřadě ve Velkém Týnci.

Milada Petřková, olomoucká rodačka a učitelka češtiny, němčiny, literatury a občanské nauky, působila v letech 1937–1941 ve Velkém Týnci. Po atentátu na R. Heydricha byli, mimo jiné, zatčeni čeští představitelé pravoslavné církve, včetně kněze Vladimíra Petřeka, staršího bratra Milady. V roce 1942 byla zatčena celá rodina Petřkova a poslána do Osvětimi, kde Milada zemřela. Základní škola ve Velkém Týnci byla pojmenována po této statečné ženě na její památku.

Katolický kněz, kanovník, který byl v roce 1923 zvolen arcibiskupem olomouckým. Jeho zásluhou byly stabilizovány ekonomické základy olomoucké arcidiecéze v období první republiky. Velkou pozornost věnoval charitě a rozvoji církevního školství. Kromě pedagogické činnosti na teologické fakultě v Olomouci se věnoval i literární tvorbě. Známá je jeho láska k umění. Sbíral umělecké předměty ze slonoviny, které jsou nyní z větší části vystaveny v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Svou podporou zaštítil rozvoj Velehradu a jeho povýšení na basilicu minor. Velkou měrou přispěl k vybudování nového farního kostela v Olomouci - Hejčíně, kde byl dle svého přání i pohřben. V nedávné době byla po tomto slavném rodákovi pojmenovaná ulice ve Velkém Týnci.

Lékař, internista, vysokoškolský profesor. Po absolvování lékařské fakulty pražské univerzity v roce 1902 se stal asistentem profesora J. Thomayera v Praze. Roku 1907 se stává primářem zemské nemocnice v Brně. Roku 1919 byl jmenován řádným profesorem lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V témže roce se zároveň stal na této univerzitě rektorem. Na univerzitě se kromě vzdělávání studentů zabýval především zhoubnými nádory a jejich diagnostikou. Publikoval množství vědeckých studií. V odborné literatuře je dodnes používán diagnostický test známý jako Vanýskův syndrom (Vanýskovo trias), který Rudolf Vanýsek klinicky popsal.