Čechovice

Čechovice najdeme východně od Velkého Týnce na březích potoka Týnečky. Dominantou návsi je kaple Narození Panny Marie slavnostně vysvěcena v roce 1902 a Pomník svobody a padlých vojínů z roku 1919. 

Týnečka vytvořila přírodní rámec pro vznik Čechovic. Vine se údolím, jehož terasa na jihovýchodní straně poskytla ideální místo, kde vzniklo původní jádro obce.

První zmínku o Čechovicích najdeme v zemských deskách olomouckých k roku 1397, kde je uchován zápis se jmény Bolíka a Pešíka z Čechovi. Další zmínka pochází z roku 1447, kdy se majitelem obce stal Václav z Doloplaz, od tohoto roku jsou Čechovice také součástí bystřického panství. Václav z Doloplaz téhož roku prodal bystřické panství, včetně Čechovic, olomouckému rychtáři Lukáši Salzerovi, který záhy Čechovice přeprodává Ondřeji ze Studnice. 

Zemané ze Studnice vlastnili obec až do roku 1480, kdy prodali Velkou Bystřici i s okolními obcemi, včetně Čechovic, pánům ze Zástřizl. Poté se majitelé bystřického panství střídali. Na přelomu 16. a 17. století panství získala olomoucká kapitula, která měla tento statek v držení až do konce patrimoniální správy v roce 1848. 

Čechovice značně utrpěly v průběhu třicetileté války, kdy mnoho obyvatel přišlo o život a zcela zpustlo 6 gruntů. Na přelomu 17. a 18. století neúměrně narostla v obci robotní povinnost, na kterou si obyvatelé stěžovali až u císaře. Ve druhé polovině 18. století byl vrchnostenský dvorec, jehož počátky lze hledat ve středověku, rozparcelován a půda byla přidělena místním obyvatelům. 

Pozoruhodnost z Čechovic 

V lesíku Boří nad Čechovicemi, u esovité zatáčky silnice na Hostovice, vyvěral kdysi léčivý pramen, známý mezi místními jako Prdlavka. Jeho vody, bohaté na minerály, sloužily po dlouhá léta jako přírodní lék na žaludeční a střevní potíže. Bohužel, po výstavbě silnice spojující Velký Týnec a Trišce na počátku 20. století, pramen postupně vyschl a jeho sláva upadla v zapomnění.