Archeologické nálezy

Zatímco první písemné zmínky o Velkém Týnci, Čechovicích a Vsisku se objevují až ve vrcholném středověku, archeologické nálezy odhalují mnohem delší historii těchto míst, sahající až do pravěku. 

Nejstarší nálezy, i když sporadické, pochází ze starší doby kamenné (paleolitu), kdy v prostoru bývalé cihelny, která krátce fungovala v místní části Komárov, při úpatí vrchu Hradiska, byly při těžbě cihlářské hlíny nalezeny zlomky mamutích kostí a pazourkových úštěpů. Tyto pazourkové nástroje jsou dokladem zručnosti lidí, kteří se živili lovem a sběrem.

Při archeologickém výzkumu před výstavbou obchodního centra Olympia byla prozkoumána polykulturní lokalita se stopami lidského osídlení z období neolitu a eneolitu (mladší a pozdní doby kamenné; pol. 6. – počátek 5. tisíciletí př.n.l. a 4 500 – 3 300 př.n.l.), doby bronzové (1 300 – 1 000 př.n.l.) a raného středověku. 

Ve Vsisku, v trati Nádvoří vedle zemědělského družstva, byly zjištěny dvě sídlištní jámy, které jsou z období laténského (4. - 1. st. př.n.l.), tedy z doby, kdy na našem území žilo keltské obyvatelstvo. 

Nálezy keramických zlomků poukazují na eneolitické osídlení v místě polní tratě Prostřední díly, která je situována severovýchodním směrem od Velkého Týnce. 

Velké a hojné zlomky keramiky nalezené v polní trať Nivy a Hráč, severně od silnice Týnec - Čechovice, dokládají v těchto místech osídlení v období eneolitu a starší době železné (800 – 450 př.n.l.). 

V průběhu povrchových sběrů v trati Kostnice, za čechovickou chmelnicí,

byly nalezeny keramické zlomky, které jsou svědectvím lidské činnosti v těchto místech v době laténské a vrcholném středověku. 

Během archeologického výzkumu v okolí kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Velkém Týnci byly prozkoumány lidské ostatky uložené na zdejším hřbitově v období novověku. Existenci pravěké osady v těchto místech dokládají objevené zahloubené objekty z doby bronzové a železné. 

Na vrchu Hradisko, na kterém se nachází památník obětem světových válek, máme doloženo osídlení v mladší době kamenné. Na Hradisku se dosud nepodařilo nalézt žádné hmotné důkazy o existenci opevnění z pravěku nebo středověku, které by odpovídaly názvu tohoto kopce.

 V průběhu několika záchranných archeologických výzkumů v trase výstavby dálnice D 35 bylo získáno mnoho poznatků o sídelních i pohřebních aktivitách z období eneolitu v místě polní tratě Prostřední a Zadní hony v katastru Čechovic. Severovýchodním směrem od Čechovic, na jižním svahu vrcholu Spálivá, byla díky povrchovému průzkumu zjištěna lokalita osídlená v neolitu. 

 Umístění obce ve staré sídlení oblasti s úrodnou půdou, kde lidé žili od pravěku, naznačuje, že další archeologické výzkumy mohou odhalit nové kapitoly z historie Týnce a jeho okolí.